Moudrý stvořitel anbo Blind Watchmaker II.

-- pokračování-- 

před  popisem Blind Watchmakera (knihu jsem četl v originále, tak se budu držet tohoto názvu), ještě pár vět k vědě.

Darwin a víra 

Od dob uveřejnění Darwinovi vývojové teorie bojuje (nejen křesťanská) teologie s problémem, že selhala ve filosofické antropologii (stvoření světa) a předtím v kosmologii. Není od věci upozornit na úsměvný paradox, že chybný geocentrismus byl po nekonečné bitvě vyvrácen helicentrismem, který se později sám ukázal jako  mylný. 

Celé jedno staletí se teologiové snažili hledat způsoby, jakými vyvracet nové vědecké teorie, u některých částečně uspěli, většinu z nich však popřely už (vědecké) teorie nové. Sama se tak ale teologie vtáhla do běžících sporů a vymýšlením obranných teorií horkou jehlou se zčásti  u většiny společnosti (eufemismus)  zdiskreditovala. Podobně dopadla i filosofie, která skončila někde u Kanta a další "Great Story" se už ve filosofii nekonala, sama rezignovala a opovrhována přírodními vědami čekala více jako jedno století až vědci dostanou rozum a připustí, aby se podílela na epistemologii (alespoň v obecné rovině). 

Kdysi byl možná farář vedle učitele a doktora nejchytřejším ve vsi, dnes se v seminářích učí kněží s tím, že je možné tento stav restituovat v původní stav, protože náš český protikatolický problém byl ve špatné vzdělanosti kněží v 19. a 20.století. Nedělejme si iluze, možná se vzděláním vylepší "dojem" lidí z faráře, totiž dojem "že je učenej", ale problém leží jinde a hlouběji. - v teologii samotné. Teologie začala krachovat tehdy, když dovedně (a poněkud násilně) spojila helenistickou tradici s židovstvím. Na čas se to povedlo, ale následně to začalo v cyklických periodách skřípat a vznilkali menší nebo větší  "renesance".

Vzniklo při tomto spojení židovské tradice a tradice pohanské sice unikátní teologické dílo, daleko vyspělejší a inspirativnější než dnešní budhistická nebo islámská "teologoie" -  ale tím ještě nevznikla  použitelná kritická metoda poznání. Každý kdo četl Augustina nebo Akvinského ví, jak tito spojovatelé nespojitelného vykonali téměř nadpozemský úkol a předchozí tradice "překroutili k obrazému svému". Posledních cca 150 let se neděje nic jiného než, že se z teologie odebírá to, co k ní nepatří, co se k ní dodalo například pro zjištné důvody nebo pro časté - a mylné - použití analogie.  Klasickou ukázkou myšlenkového posunu je například otázka frekvence eucharistie a její zdůvodňování.  Rozumová složka spojená s racionalismem a pozitivismem začala z teologie posledních 100 let mizet až musela vzniknout encyklika Fides et Ratio, aby lidem připomněla, že víra není jenom cit, ale i akt rozumu a především vůle. Takovým pozůstatekem této ustrašené a poraženecké antiracionality v teologii jsou například všelijaká charismatická renesanční hnutí nebo hnutí Fokoláre.

Moderní a dnešní věda 

Většina vědeckých teorií z 19. a 20.století byla falzifikována a pes po nich neštěkne. Dneska by se jim asi každý smál, ale autoři jsou mrtví a tak se tomu naštěstí neděje. Jednou z mála vyjimek jsou ale například vitalisté v biologii, kteří jsou i dnes vítanou nadávkou v oboru a jejich "elán vital" (životní síla), která hýbe s molekulami a "dělá život" se dnes chytře skryje do pojmů jako struktura, rovnováha, seberegulace, systém atp. Vnímavější a latiníci postřehli, že šlo o - v byrokracii a soudnictví úspěšně používaný - transfer z aktíva do pasíva : "život je dán, řečiště se reguluje, rovnováha je narušena". Podobně se postupuje i ve fyzice, jejiž zákony přestávají platit na rozhraní (např. povrchy látek) a hledají se - zjednodušeněřečeno - tolik známé "konstanty, které jsou cokoliv jen ne konstantní".

Pro většinovou společnost je také optimistické vidět chyby svých předků - posiluje to sebevědomí a zlepší náladu a při použití analogie je možné dojít k tomu, že pokud byli předci tak naivní v jedné věci, byli hloupí i v ostatním. Proto zde existuje vůle vymýšlet věci nové a osvědčené staré věci nechat být. Dokud je totiž realita nepopře, jsou legitimování k životu.

např.

a) slovo gen za posledních 100 let mělo tři absolutně odlišné významy: stará jistá teorie byla vyvrácena, nová nechala termín ale změnila smysl 

b) dokud se neukáže "politická korektnost" jako nevýhodná, může se použít.

c) fyzika dodnes neumí definovat teplo a energii, ale pracuje s nimi

O správnosti věci (názoru) tedy nerozhoduje její tradice (osvědčenost v čase) ale její zdůvodnění. Pokud je toto zdůvodnění falzifikovatelné, pak je do doby falzikiface je možné považovat věc (názor) za pravdivý. To je postup, který pužívá Dawkins.

Nejprve ve své knize ironizuje spis anglikánského biskupa, pak všechny vitalisty a dostane se k věci samé.  Ta zní jednoduše : je možné, aby v dostatečně dlouhém čase organismy (geny) vznikly z anorganických látek a vyvíjeli se mutacemi do dnešních pdoob ? Nebudu napínat a asi ani nepřkvapí, když napíšu, že Dawkins tvrdí, že ano.